foto: zdroj internet
Nemoci dýchacích cest
Rýma, kašel a zvýšená teplota, to jsou nejčastější příznaky nemocí dýchacích cest u dětí.
Nachlazení u dětí
Nachlazení je virové onemocnění horních cest dýchacích, které zejména na podzim a v zimě postihuje děti i dospělé. Děti jsou k nachlazení náchylnější, protože ještě nemají dostatečně vyvinutou imunitu.
V prvních dvou letech prodělají děti v průměru 8 až 10 nachlazení. U dětí, které navštěvují jesle nebo školku nebo mají staršího sourozence ve školce, může být počet nachlazení ještě vyšší. Důvodem je snadné šíření virů mezi dětmi, které jsou v blízkém kontaktu.
Příznaky nachlazení
- rýma – nejdříve tekutá a průhledná, později hustější a zbarvená,
- kýchání,
- zvýšená teplota – nachlazení je na počátku často doprovázeno zvýšenou teplotou okolo 38 °C,
- bolest v krku,
- kašel,
- snížená chuť k jídlu,
- únava,
- mohou se objevit nateklé uzliny na krku.
- vždy, pokud se příznaky nachlazení objeví u dítěte mladšího 3 měsíců,
- pokud má dítě ve věku 3 až 6 měsíců teplotu vyšší než 38 °C,
- pokud má dítě starší 6 měsíců teplotu vyšší než 39 °C,
- dítě má problémy s dýcháním,
- dítěti modrají rty nebo lůžka nehtů,
- rýma trvá déle než 10 dní, kašel trvá déle než týden,
- dítě si stěžuje na bolest uší, popř. si mladší dítě na uši často s pláčem sahá (to může být příznakem zánětu středního ucha),
- dítě je velmi spavé a odmítá jídlo a pití, popř. vykazuje známky dehydratace,
- stav dítěte se po počátečním zlepšení opět zhoršil, což může být příznakem bakteriální infekce.
Nachlazení má většinou u dětí mírný průběh. Příznaky onemocnění postupně vymizí zhruba za 7 až 10 dní.
Léčba nachlazení
Nachlazení je způsobeno viry, se kterými se musí organizmus vypořádat sám, a léčba spočívá pouze v tlumení příznaků. Při nachlazení dítěti nejvíce prospěje klid, dostatek tekutin a podávání lehce stravitelných jídel.
Na snížení teploty je možné podat:
- paralenové čípky – je možné je podávat od narození,
- ibuprofen (v různé formě) – je možné jej podávat až od 6. měsíce věku dítěte, nesmí se podávat dětem, které jsou dehydrované nebo zvrací,
- teplotu je možné snižovat také zábaly nebo omýváním vlažnou vodou,
- dítěti nikdy nepodávejte aspirin, ten může vyvolat onemocnění, které může být pro dítě smrtelně nebezpečné (tzv. Reyův syndrom).
Pouze na doporučení lékaře podávejte léky na kašel (sirupy, kapky – včetně volně prodejných). Podle několika nedávno provedených výzkumů tyto léky nemají u dětí až do 6 let žádný efekt na průběh onemocnění a přitom mohou mít život ohrožující vedlejší účinky, zvláště u kojenců a batolat.
O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.
Chřipka u dětí
Chřipka je virové onemocnění s inkubační dobou 1 až 4 dny. Chřipkové viry se snadno šíří vzduchem nebo dotykem a následným přenesením na sliznice.
Vyšetření dítěte
V zimních měsících často dochází ke chřipkovým epidemiím, během kterých se nemoc nejrychleji šíří mezi dětmi ve školních zařízeních.
Příznaky chřipky
- náhlý vzestup teploty nad 38,5 °C, často doprovázený zimnicí,
- silný pocit únavy a vyčerpání, dítě může být apatické a ztrácí chuť k jídlu,
- bolest svalů a kloubů,
- suchý, dráždivý kašel,
- po několika dnech se obvykle přidává bolest v krku nebo rýma.
Průběh chřipky
Děti se obvykle zotaví z chřipky během 7 až 10 dní. Zotavení se může zkomplikovat, pokud se k chřipce přidá bakteriální infekce. Nebezpečná je chřipka pro nejmenší kojence.
Kdy kontaktovat lékaře
- vždy, pokud se příznaky chřipky objeví u dítěte mladšího 3 měsíců,
- pokud má dítě ve věku 3 až 6 měsíců teplotu vyšší než 38 °C,
- pokud má dítě starší 6 měsíců teplotu vyšší než 39 °C,
- pokud i přes podávání léků trvá teplota déle než 3 dny,
- pokud se kašel nezlepšuje ani po 7 dnech nemoci,
- pokud se příznaky chřipky objeví u dítěte, které má některé chronické onemocnění, např. nemoci srdce, ledvin nebo plic, cukrovku apod.,
- stěžuje si na bolest uší, popř. si mladší dítě na uši často s pláčem sahá (to může být příznakem zánětu středního ucha),
- vykazuje známky dehydratace,
- má problémy s dýcháním,
- stav dítěte se po počátečním zlepšení opět zhoršil, což může být příznakem bakteriální infekce.
Při chřipce dítěti nejvíce prospěje klid, dostatek tekutin a podávání lehce stravitelných jídel.
Na snížení teploty je možné podat:
- paralenové čípky – je možné je podávat od narození,
- ibuprofen (v různé formě) – je možné jej podávat až od 6. měsíce věku dítěte, nesmí se podávat dětem, které jsou dehydrované nebo zvrací,
- teplotu je možné snižovat také zábaly nebo omýváním vlažnou vodou,
- dítěti nikdy nepodávejte aspirin, ten může vyvolat onemocnění, které může být pro dítě smrtelně nebezpečné (tzv. Reyův syndrom).
Kašel u dětí
Kašel je téměř vždy příznakem podráždění dýchacích cest dítěte. Na začátku onemocnění je kašel obvykle suchý (dráždivý), později přechází ve vlhký s vykašláváním hlenu. Jako chronický kašel se označuje kašel trvající déle než 4 týdny. Kašel se obvykle zhoršuje v noci a nad ránem.
Příčiny kašle
- infekce dýchacích cest – nejčastější příčina akutního kašle, kašel doprovází např. nachlazení, záněty horních cest dýchacích, laryngitidu, bronchitidu, chřipku nebo zápal plic,
- alergie – způsobují chronický kašel, podráždění dýchacích cest vyvolává u dítěte suchý kašel, který se objevuje především v noci a je obtížně utišitelný. U dětí, které kašlou především v noci, může být příčinou kašle také astma nebo gastroezofageální reflux.
- vdechnutího cizího tělesa – po vdechnutí cizího tělesa se kašel většinou objeví okamžitě, ale může se objevit až po několika hodinách nebo dnech,
- další příčiny – cystická fibróza, kouření v rodině, tuberkulóza, srdeční vady a další.
- pokud se kašel objeví u dítěte mladšího 6 měsíců,
- pokud má dítě problémy s dýcháním nebo se při dýchání objevuje pískot,
- pokud se kašel objeví náhle z plného zdraví, zvláště pokud je doprovázen horečkou,
- pokud je kašel bolestivý, úporný nebo je doprovázen častým zvracením,
- pokud dítě kvůli kašli odmítá jídlo a pití, pokud kašel následuje po vdechnutí jídla (pití) nebo jiného tělesa,
- pokud kašel trvá déle než 10 dní, pokud dítě vykašlává krev.
Léčba kašle závisí na jeho příčině. Dítěti ale můžete vždy ulevit zvlhčováním vzduchu v pokoji, zvláště v noci. V některých případech (např. u gastroezofageálního refluxu) může pomoci zvýšení hlavové části postele. U kojenců je důležité udržovat průchodný nos, aby mohli přijímat potravu.
Farmakologická léčba kašle by měla být vždy v rukou lékaře. Léky na kašel (sirupy, kapky – včetně volně prodejných) podávejte pouze na doporučení lékaře. Podle několika nedávno provedených výzkumů tyto léky nemají u dětí až do 6 let žádný efekt na průběh onemocnění a přitom mohou mít život ohrožující vedlejší účinky, zvláště u kojenců a batolat.
O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.
Černý kašel
Černý kašel (nazývaný také dávivý kašel nebo pertuse) je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění, které bylo dříve běžné hlavně u nejmenších dětí. Po zavedení očkování se jeho výskyt významně snížil, ale v žádném případě nevymizelo zcela.
Onemocnění se šíří kapénkami, inkubační doba je 7 až 21 dní1. Onemocnění je nebezpečné zejména pro nejmenší děti, u kterých může způsobit dýchací potíže ohrožující je na životě.
Průběh a příznaky černého kašle
Černý kašel obvykle začíná jako běžné nachlazení s rýmou, mírným kašlem a zvýšenou teplotou. Tato fáze trvá zhruba týden až dva týdny. Poté se namísto uzdravení kašel zhoršuje, může se přidat horečka. Objevují se záchvaty silného kašle, při kterých se dítě nemůže nadechnout. Záchvaty jsou častější v noci, ale dítě kašle i během dne. Kašel bez řádného nadechnutí může trvat 20 až 30 sekund, při pokusu o nadechnutí vydává dítě typický zvuk (viz níže) způsobený zúžením dýchací trubice. Kvůli nedostatku kyslíku často dětem modrají rty a kůže kolem úst, některé děti zvrací nebo mají křeče. Oslabené dítě může následně onemocnět zápalem plic.
Fáze nemoci se silným kašlem trvá obvykle 2 až 4 týdny, ale dítě může v menší míře kašlat ještě měsíce. Kašel se také někdy znovu vrací, pokud dítě později onemocní jiným respiračním onemocněním.
Léčba černého kašle
Léčba černého kašle u kojenců probíhá zpravidla v nemocnici, starší děti se obvykle léčí doma. Domácí léčba spočívá v podávání antibiotik, která jsou nejúčinnější, pokud jsou podána na počátku onemocnění. Antibiotika podaná později nemají velký vliv na průběh nemoci, jen zamezují šíření nemoci na další osoby. Běžné léky podávané na kašel nejsou v případě černého kašle účinné a mohou stav dítěte zhoršit, o jejich podání se tedy vždy poraďte s lékařem. Vhodné je zvlhčovat vzduch v místosti, aby se naředily hleny, které dítě vykašlává, a často větrat.
Kdy kontaktovat lékaře
Lékaře kontaktujte vždy, pokud máte podezření, že dítě onemocnělo černým kašlem. Pokud onemocní kojenec, kontaktujte rychlou záchrannou službu. Tu volejte i pro starší dítě, pokud má problémy s dýcháním nebo je dehydrované.
Očkování proti černému kašli
Povinné očkování proti černému kašli bylo v Československu zavedeno v roce 19582. Z dřívějších desítek tisíc případů černého kašle ročně se díky očkování snížil počet onemocnění až na pouhé desítky případů v 70. a 80. letech. Od začátku 90. let se počet případů znovu zvyšuje, s maximem v roce 2009 (955 případů)2. Nemoc se objevuje zhruba ve čtyřletých cyklech, především u dětí ve věku 10 až 14 let. Z toho důvodu bylo v roce 2009 zavedeno přeočkování dětí mezi 10. a 11. rokem.
V současné době má očkování proti černému kašli v Česku následující harmonogram:
1. dávka (očkováno jako součást hexavakcíny) - nejdříve po 9. týdnu věku, u dětí očkovaných proti tuberkulóze nejdříve ve 13. týdnu věku, popř. po zahojení reakce po očkování proti tuberkulóze,
2. dávka (očkováno jako součást hexavakcíny) - nejdříve po 1 měsíci po 1. dávce,
3. dávka (očkováno jako součást hexavakcíny) - nejdříve po 1 měsíci po 2. dávce,
4. dávka (očkováno jako součást hexavakcíny) - nejdříve po 6 měsících po 3. dávce, avšak ne později než v 18 měsících,
5. dávka (očkováno spolu s vakcínami proti záškrtu a tetanu) - mezi 5. a 6. rokem,
6. dávka (očkováno spolu s vakcínami proti záškrtu, tetanu a dětské obrně) - mezi 10. a 11. rokem.
Očkování nezaručuje 100% ochranu před onemocněním, ale velmi výrazně snižuje jeho riziko, popř. zmírňuje průběh onemocnění.
Reyův syndrom - Dětem nikdy nepodávejte aspirin
Reyův syndrom je vážné onemocnění postihující děti, které během předchozího virového onemocnění užívaly aspirin. Onemocnění postihuje všechny orgány, nejvíce však mozek a játra, a může skončit smrtí nebo doživotními následky.
Příznaky Reyova syndromu
Reyův syndrom je onemocnění postihující pouze děti, nejčastěji ve věku 4 až 12 let1. Onemocnění vždy následuje po prodělaném virovém onemocnění, nejčastěji po chřipce, nachlazení nebo planých neštovicích. Reyův syndrom je až v 95 % případů vyvolán užívání aspirinu během předchozího onemocnění. Teprve asi týden až dva týdny po virovém onemocnění se u dětí objevuje nejdříve silné zvracení, dítě zvrací co hodinu nebo dvě celý den a je apatické, malátné a spavé. Namísto zvracení se u některých dětí rozvine silný průjem. Apatie je následně vystřídána neklidem, rozčílením a hyperaktivitou. Onemocnění postihuje mozek a stav rychle přechází v záchvaty křečí a bezvědomí.
Kdy kontaktovat lékaře
Pokud máte podezření, že vaše dítě onemocnělo Reyovým syndromem, dopravte je co nejdříve k lékaři nebo volejte rychlou záchrannou službu.
Prevence Reyova syndromu
- dětem až do 18 let nikdy nepodávejte léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou, jako je např. Aspirin, Acylpyrin nebo Anopyrin. Namísto nich můžete na bolest, horečku nebo zánět použít léky s paracetamolem nebo ibuprofenem,
- neužívejte aspirin během kojení, protože lék přechází do mateřského mléka,
- pozorně čtěte příbalové letáky u léků podávaných dětem, abyste nepodali dítěti aspirin bez úmyslu. Ve složení léků může být uveden jako kyselina acetylsalicylová, kyselina salicylová nebo jako salicyn.
Vše zdroj Internet
Žádné komentáře:
Okomentovat