foto: zdroj internet
Atopický ekzém, opruzeniny, zarděnky, spalničky, šestá nemoc, ...
Atopický ekzém
Atopický ekzém (atopická dermatitida) je chronické zánětlivé onemocnění pokožky, které se objevuje až u 20 %* dětí. Kojenecký ekzém Kojenecký ekzém
Vzhled ekzému se liší podle věku dítěte. Poprvé se objevuje mezi 2. a 6. měsícem věku, kdy začíná jako začervenalá, svědící místa na tvářích, čele, ve vlasech a na zátylku. Na postižených místech se mohou objevit i drobné vyrážky. Postupně se pak ekzém může šířit i na další místa na těle, zejména na ruce a trup. Kůže na postižených místech může být buď suchá a šupinkatá nebo naopak s vyrážkami a mokvající. Důležitým znakem odlišujícím ekzém např. od seboroické dermatitidy, je svědění postižené kůže. Pokožka dítěte bývá často sušší než je obvyklé u zdravých kojenců. U většiny dětí tento kojenecký ekzém vymizí mezi 2 a 3 rokem věku.
Ve věku 4 až 10 let se u některých dětí objeví další fáze ekzému, tentokrát v podobě ohraničených suchých šupinkatých míst na obličeji nebo v ohybových místech, na vnitřní straně lokte, kolene nebo zápěstí. Kůže vypadá ztluštělá a postižená místa silně svědí. V pubertě se pak ekzém často objevuje znovu a může přetrvat až do dospělosti.
Příčiny ekzému
Nejnovější výzkumy naznačují, že atopický ekzém je geneticky podmíněné onemocnění, při kterém je narušena bariérová funkce kůže. Kůže dětí s atopickým ekzémem je sušší a snadněji propouští cizorodé látky. Pokožka těchto dětí přehnaně reaguje na vnější podněty a vzniká zánět. Atopický ekzém je často zděděný po rodičích. Zvýšené riziko ekzému mají děti, jejichž rodiče nebo sourozenci měli atopický ekzém, alergii nebo astma.
Kdy navštívit lékaře
Pokud máte podezření, že se u vašeho dítěte objevil ekzém, informujte o tom svého lékaře. Je vhodné, aby lékař dítě prohlédl již na začátku onemocnění, protože pak může lépe posoudit případná zlepšení nebo zhoršení stavu. Pokud se nedaří ekzém udržet v mírné formě, je lepší, aby dítě prohlédl specialista - dermatolog, popř. alergolog. Lékaře navštivte vždy, pokud dojde ke zhoršení ekzému, ekzém se rozšiřuje na větší plochy, mokvá nebo jsou postižená místa zarudlejší než obvykle a na dotek horká.
Léčba ekzému
Cílem režimových opatření je předejít nadměrnému vysoušení a svědění kůže:
- jak často koupat - názory lékařů i zkušenosti rodičů jsou různé, někteří doporučují méně časté koupání (max. třikrát týdně), aby se pokožka nevysušovala, jiní preferují častější koupání s následným promaštěním pleti. Vyzkoušejte, co vyhovuje vašemu dítěti,
- voda na koupání by neměla být horká, spíše jen příjemně teplá,
- omezte použití mýdel, popř. používejte pouze jemná dětská mýdla bez parfemace,
- mýdlo a oleje do koupele použijte až na konci koupání a poté je z pokožky dobře opláchněte,
- masti a krémy na promaštění pokožky nanášejte ihned po koupání (nejpozději do tří minut), aby se dobře vstřebaly. Pokud nanášíte krém jindy než po koupání, přiložte nejdříve na dané místo vlažný obklad,
- pro dítě volte oblečení z příjemných materiálů, které nedráždí pokožku, např. z bavlny, vyhněte se vlně a umělým vláknům,
- dítě oblékejte přiměřeně okolní teplotě, aby se nadměrně nepotilo,
- děti si často ekzém škrábou nebo si ulevují třením o lůžkoviny v postýlce, používejte proto měkká povlečení a prostěradla a stříhejte dítěti často nehty. Nejmenším kojencům je možné obléknout bavlněné rukavičky. Škrábání zvyšuje riziko bakteriální infekce kůže, proto byste se měli snažit mu zabránit.
O léčbě ekzému se vždy poraďte s lékařem. Při lehkém ekzému obvykle postačí režimová opatření kombinovaná se zvlhčováním pokožky (krémy, koupelové oleje). Prospěšná může být také ovesná koupel nebo koupel v odvaru z řapíku lékařského. Při zvýšených obtížích může lékař předepsat: protizánětlivé masti s kortikoidy,
antihistaminika pro zmírnění svědění,
antibiotika (místní nebo celková) při bakteriální infekci kůže (nejčastěji Staphylococcus aureus).
Vliv výživy na atopický ekzém
U části pacientů může být atopický ekzém vyvoláván (nebo zhoršován) některými potravinami, např. mlékem, vejci, sójou, pšenicí a dalšími. Alergolog může provést krevní nebo kožní testy na prokázání alergie na konkrétní potraviny. U nejmenších dětí je obvykle průkaznější eliminační dieta, tedy vyřazení dané potraviny z jídelníčku a její následné znovuzavedení se sledováním změn na kůži. V době, kdy je dítě ještě kojeno, drží eliminační dietu matka.
Kontaktní alergie
Kontaktní alergie se může projevovat podobně jako ekzém, ovšem jde o reakci kůže na styk s některou dráždivou látkou nebo alergenem. Nejčastěji jde o následující látky:
- přísady do mýdel, šampónů, krémů, koupelových pěn a olejů a další dětské kosmetiky i některých léků,
- přísady do pracích prášků a aviváží, barviva a bělidla na látky,
- lepidla a barviva používaná při výrobě bot,
- nikl v částech dětského oblečení (cvočky, zipy apod.),
- některé potraviny, např. ovocné šťávy,
- dětské sliny - reakce se pak objevuje na bradě nebo na hrudníku.
Opruzeniny u kojenců
Pokožka novorozenců a kojenců je jemnější a citlivější na vnější vlivy, než je tomu u starších dětí a dospělých. 3. měsíc
Jak opruzeniny vypadají
Na počátku jde o zarudlá místa, někdy s pupínky, která se vyskytují v plenkové oblasti, nejčastěji v okolí genitálií a na zadečku. Někdy se mohou opruzeniny objevit i na jiných místech těla v záhybech kůže. V některých případech může dojít až ke vzniku prasklinek na kůži, mokvajících míst nebo tvorbě puchýřků naplněných hnisem.
Příčiny opruzenin u kojenců
- působení moči – vlhké a teplé prostředí v plence narušuje obrannou funkci kůže. Moč navíc po delší době mění své chemické složení a sama o sobě pak dráždí pokožku,
- působení stolice – stolice obsahuje bakterie, které narušují pokožku,
- mechanické namáhání kůže plenkou – v místech tření okraje pleny o kůži může dojít ke vzniku oděrek, které jsou vstupní branou pro infekci,
- bakteriální a kvasinkové infekce – v plenkové oblasti snáze proniknou do pokožky,
- podráždění vyvolané chemickými látkami z vlhčených ubrousků, mýdel, pracích prášků nebo aviváží, opruzeniny jsou častější při průjmech, při užívání antibiotik a při změně strany, např. na začátku přikrmování.
- časté přebalování dítěte, zvláště po stolici. Po stolici omyjte znečištěnou oblast vodou (navlhčeným vatovým tampónem nebo pod tekoucí vodou) a osušte,
- po očištění namažte plenkovou oblast mastným krémem na opruzeniny – na výběr je velké množství krémů, obvykle s obsahem oxidu zinečnatého, rybího tuku, vazelíny, panthenolu a dalších složek. Krém je vhodné nanést na pokožku ihned po osušení, aby se dobře vstřebal,
- kdykoli je to možné, nechávejte dítě bez plenky,
- používejte plenky vhodné velikosti, plenka by neměla být příliš těsná, pokud dáváte dítěti látkové pleny, nepoužívejte přes ně neprodyšné plastové kalhotky.
Opruzeniny se při správné péči o pokožku obvykle ztratí během několika dní. Pokud se stav zhoršuje (pokožka je zanícená, mokvá nebo se objevují prasklinky), může to být příznakem bakteriální nebo kvasinkové infekce. Lékař v takovém případě předepíše vhodnou mast s antibakteriálním nebo protikvasinkovým účinkem.
Plané neštovice
Plané neštovice jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění typické pro dětský věk. Hlavním příznakem onemocnění jsou svědivé vyrážky s puchýřky naplněnými tekutinou.
Inkubační doba planých neštovic je obvykle 12 až 14 dní, ale může to být až 25 dní. Virus se šíří nejčastěji kapénkami z dýchacích cest nebo dotekem tekutiny z puchýřků. Dítě je infekční již 1 až 2 dny před výsevem vyrážky a dále až 3 dny po posledním výsevu vyrážky.
Plané neštovice mají u jinak zdravých dětí většinou lehký průběh. Vzácně se mohou vyskytnout komplikace, jako např. bakteriální kožní infekce, zápal plic nebo encefalitida. Při onemocnění ve vyšším věku je riziko komplikací vyšší. Proděláním onemocnění vzniká doživotní imunita proti planým neštovicích, ale v dospělém věku je bohužel možná reaktivace viru v organizmu v podobě onemocnění pásovým oparem (obvykle u osob s poruchou imunity, např. onkologických pacientů nebo HIV pozitivních osob).
Průběh planých neštovic 1 až 2 dny před výsevem vyrážky se mohou u dítěte objevit příznaky, které připomínají běžnou respirační virózu, především zvýšená teplota (popř. horečka) a bolest hlavy, v některých případech i rýma nebo kašel. Poté se na kůži (nejčastěji vlasech a na trupu) objeví růžovočervené skvrnky, ze kterých po 2 až 3 dnech vznikají puchýřky, naplněné nejprve čirou a později mléčně zbarvenou tekutinou. 4. až 5. den po výsevu začínají puchýřky zasychat a hojit se. Puchýřky se objevují ve vlnách, takže dítě má na těle současně vyrážky v různých fázích vývoje. Vyrážka se postupně šíří po celém těle. Počet vyrážek může dosahovat až několika stovek. Zvýšená teplota obvykle trvá po celou dobu výsevu vyrážky, ale postupně klesá. Vyrážka velmi silně svědí, ale je nutné zabránit dítěte ve škrábání, protože škrábáním může dojít k rozvoji bakteriální infekce kůže nebo ke vzniku jizviček. Velmi vhodné je ostříhat dítěti nehty.
Kdy kontaktovat lékaře
- vždy, pokud se plané neštovice objeví u dítěte mladšího 6 měsíců,
- pokud má dítě horečku vyšší než 39 °C,
- pokud teplota neklesá ani po 3 – 4 dnech,
- pokud je kůže kolem vyrážek zarudlá, horká nebo velmi citlivá (to může být příznakem bakteriální infekce),
- ihned, pokud dítě vykazuje známky postižení nervového systému, např. zvrací, je zmatené, nereaguje na podněty, ztrácí rovnováhu, je podrážděné nebo nezvykle spavé, má křeče apod.
Na snížení teploty je možné podat:
- paralenové čípky – je možné je podávat od narození,
- ibuprofen (v různé formě) – je možné jej podávat až od 6. měsíce věku dítěte, nesmí se podávat dětem, které jsou dehydrované nebo zvrací,
- dítěti nikdy nepodávejte aspirin, ten může vyvolat smrtelně nebezpečné onemocnění, tzv. Reyův syndrom.
- časté (i vícekrát denně) omývání kůže teplou vodou, vhodné jsou ovesné koupele (přípravky pro koupel se dají koupit v lékárně bez lékařského předpisu),
- vyrážky můžete mazat chladivými gely, používání tekutého pudru se dnes již nedoporučuje,
- lékař může předepsat dítěte antihistaminika,
- u dětí s poruchami imunity nebo s ekzémem může lékař předepsat virostatika, např. aciclovir. Tato léčba však musí být zahájena na začátku onemocnění.
Seboroická dermatitida u kojenců
Seboroická dermatitida je častým kožním onemocněním kojenců. Objevuje se u nich nejčastěji mezi 3. týdnem a 3. měsícem věku*
Příčinou seboroické dermatitidy u kojenců je zřejmě nadměrná činnost mazových žláz po narození.Seboroická dermatitida není nakažlivá a není projevem alergie. Při správné péči obvykle vymizí do několika týdnů až měsíců.
Jak seboroická dermatitida vypadá
Nejčastěji se seboroická dermatitida vyskytuje ve vlasech, odkud se šíří dále na obličej (obočí, víčka, čelo, nosní rýha). Objevit se může také v kožních záhybech v plenkové oblasti, v podpaží nebo na krku. Má podobu začervenalých míst s odlupujícími se šupinkami. Šupinky mají obvykle žlutou, béžovou, popř. až hnědou barvu. Ve vlasech se v některých případech vytvoří souvislá silnější vrstva šupinek, přes kterou prorůstají vlasy. Seboroická dermatitida dítě obvykle nijak neobtěžuje (nesvědí).
Léčba seboroické dermatitidy
V lehkých případech seboroické dermatitidy může pomoci jemné vyčesávání šupinek dětským kartáčkem a častější mytí vlasů běžným šampónem.Často se pro snadnější vyčesávání šupinek doporučuje namazat postižená místa olejem nebo mastí. Po tomto postupu by však měly být vlasy vždy důkladně umyty šampónem, protože právě přílišná mastnota vlasové pokožky je příčinou seboroické dermatitidy.
Pokud časté mytí vlasů nepomáhá nebo se seboroická dermatitida objevuje i jinde než ve vlasech, poraďte se o dalším postupu léčby s lékařem. Lékař vám může doporučit některé volně prodejné antiseboroické šampóny nebo předepsat vhodný léčivý přípravek (mast, olej nebo gel).
Místa postižená seboroickou dermatitidou jsou náchylnější ke kvasinkové infekci. Při kvasinkové infekci je kůže červenější (podrážděnější) a obvykle svědí. V takovém případě předepíše lékař mast s protikvasinkovým účinkem.
Kopřivka u dětí
Kopřivka je svědivá kožní vyrážka, která má podobu vystouplých červených míst různého tvaru i rozmístění po těle. Vyrážka může vypadat jako po kousnutí hmyzem, ale obvykle se objevuje ve větším počtu a na větší ploše (na celém těle, nebo jen na části těla, např. prsou nebo obličeji).
Příčiny kopřivky
Kopřivka není infekční onemocnění a není tedy nakažlivá. Příčinou je přehnaná reakce imunitního systému na nějaký vnitří nebo vnější podnět. Nejčastěji vzniká kopřivka jako reakce na:
- jídlo - nejčastěji na arašídy, oříšky, vejce, mléko, sóju nebo ryby a mořské plody,
- jiné alergeny - kopřivka se u dítěte může objevit jako doprovodný jev i u jiných než potravinových alergií, např. alergie na pyly, srst zvířat nebo roztoče,
- některé léky - nejčastěji antibiotika, ale mohou to být i jiné léky,
- infekci - kopřivka může doprovázet např. nachlazení nebo jiné virové infekce, méně často se objevuje u bakteriálních onemocnění,
- změny teplot - kopřivka se může objevit při náhlé změně teploty, např. přechodu z horka do zimy nebo obráceně,
- kousnutí nebo bodnutí hmyzem.
Léčba kopřivky
Kopřivka obvykle sama vymizí za několik hodin až několik dní. Ulevit od svědění mohou studené obklady nebo vlažná koupel. Při větších obtížích může lékař předepsat antihistaminika, která ztlumí imunitní reakci organizmu a omezí svědění, případně může předepsat i mast nebo injekci s kortikoidy se silnějším účinkem. Důležité pro prevenci kopřivky je pokusit se zjistit její příčinu a pro příště se takovým situacím vyhýbat.
Kdy kontaktovat lékaře
Kopřivka může být nebezpečná, pokud postihne i vnitřní části těla, např. dýchací cesty. Pokud má dítě potíže s dýcháním, má oteklý jazyk nebo celý obličej, raději s ním zajeďte na pohotovost nebo volejte rychlou lékařskou pomoc. Lékaře také kontaktujte, pokud je kopřivka pro dítě velmi obtěžující, trvá déle než jen pár dní nebo se často vrací a vy nedokážete zjistit, co je její příčinou.
Pátá nemoc
Pátá nemoc je virové onemocnění, které se nejčastěji objevuje u předškoláků a mladších školních dětí. Výskyt u kojenců a dospělých je méně častý.
Nemoc se v dětském kolektivu snadno šíří kapénkami z dýchacích cest a inkubační doba nemoci je 4 až 14 dní. Dítě je nejvíce infekční v průběhu inkubační doby a v období před objevením vyrážky typické pro toto onemocnění. Průběh nemoci je obvykle lehký, nebezpečná je pátá nemoc pouze pro děti se sníženou imunitou nebo vážnějším chronickým onemocněním.
Příznaky páté nemoci
hlavním příznakem nemoci je vystouplá červená vyrážka, která se nejdříve objevuje na tvářích a později se rozšiřuje na trup a končetiny. Vyrážka dítě nesvědí nebo svědí jen mírně,
několik dní před vznikem vyrážky může dítě pociťovat příznaky podobné lehkému nachlazení - bolest v krku, bolest hlavy, zvýšená teplota, únava,
u některých dětí a častěji u dospělých může nemoc proběhnout i zcela bez příznaků.
Kdy kontaktovat lékaře
I když jde obvykle o lehké onemocnění, je vhodné při výskytu vyrážky vždy kontaktovat lékaře, který vyloučí případná závažnější onemocnění, která se také projevují vyrážkou. Lékaře kontaktujte vždy, pokud má dítě zvýšenou teplotu déle než pár dní nebo má horečku vyšší než 39°C.
Léčba páté nemoci
Pátá nemoc obvykle nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu kromě obvyklých opatření při běžném nachlazení. O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.
Pátá nemoc v těhotenství
Těhotné ženy by se měly vyhnout setkání s dětmi, které prodělávají pátou nemoc, protože v případě onemocnění těhotné ženy se virus může přenést na plod a způsobit u něj vážné komplikace.
Impetigo
Impetigo je nakažlivé bakteriální kožní onemocnění vyvolané nejčastěji stafylokokovou, méně často streptokokovou infekcí. Postihuje zejména předškolní a školní děti, častěji v létě než v jiných ročních obdobích.
Impetigo se obvykle objevuje na místech, kde byla pokožka nějakým způsobem narušena, např. po oděrkách, štípancích nebo popáleninách. Vstupním místem pro infekci může být také pokožka s ekzémem.
Jak impetigo vypadá
Nejčastěji je postižena pokožka v obličeji, zejména v okolí nosu a úst, ale impetigo se může objevit kdekoli na těle, např. na břiše, v plenkové oblasti či na končetinách. Vzhled postižené pokožky závisí na původci onemocnění. Nejčastěji jde o shluk puchýřků, které se při zasychání pokrývají žlutou krustou. Puchýřky obvykle nejsou větší než 2 cm. Méně často má impetigo podobu větších zanícených ploch. Postižené oblasti mají zarudlý okraj. Ke kožním projevům se může přidat zvětšení lymfatických uzlin. Celkové příznaky, např. horečka nebo únava, nejsou obvyklé.
Léčba impetiga
Impetigo se vždy léčí antibiotiky, buď lokálně, ve formě masti na postižená místa, nebo celkově, ve formě tabletek nebo sirupu. Vždy je nutné dodržet předepsanou délku léčby, aby nedošlo k návratu onemocnění. Ke zlepšení stavu obvykle dochází během několika dní léčby a dítě pak již není infekční. Postižená místa mohou být ještě několik týdnů načervenalá, poté se zcela zahojí bez vzniku jizev.
Nemocné dítě by mělo zůstat v domácím prostředí po celou dobu antibiotické léčby, aby nenakazilo své spolužáky. I doma je nutné kvůli zamezení šíření infekce dodržovat určitá pravidla:
- dítěti každý den jemně omyjte pokožku antibakteriálním mýdlem a teplou vodou,
- pro otírání postižených míst používejte zvláštní ručník, příp. papírové utěrky,
- každý den měňte ložní povlečení a ručník nemocného dítěte,
- použité prádlo perte na vysokou teplotu a vyžehlete,
- při aplikaci lokálních antibiotik používejte ochranné rukavice,
- dítěti ostříhejte nehty, aby se nepoškrábalo a nepřenášelo si tak infekci na jiná místa na těle,
- všichni členové rodiny by si měli často mýt ruce mýdlem a teplou vodou.
Lékaře kontaktujte vždy, pokud máte podezření, že dítě onemocnělo impetigem, protože onemocnění vyžaduje antibiotickou léčbu. Léčbu je vhodné zahájit co nejdříve, aby se stav nezhoršoval a nedošlo ke komplikacím, zejména zánětu ledvin. Lékaře navštivte i opakovaně, pokud se stav po třech dnech léčby nelepší nebo se přidají celkové příznaky, jako je horečka nebo zimnice.
Ruka, noha, pusa
Ruka, noha, pusa je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se nejčastěji objevuje u dětí do 5 let, typické jsou podzimní školkové epidemie. Nakazit se však mohou i starší děti a ojediněle i dospělí.
Inkubační doba nemoci je 3 až 6 dní. Nemoc se šíří nejčastěji kapénkovou cestou. Virus se vyskytuje také v tekutině v puchýřcích typických pro toto onemocnění a ve stolici nemocného. Dítě je infekční zhruba jeden týden od začátku onemocnění, v některých případech je však přenašečem nemoci ještě týdny po uzdravení.
Příznaky ruka, noha, pusa
- horečka, únava, bolest v krku - objevují se na začátku onemocnění zhruba dva dny před dalšími příznaky,
- typická vyrážka v podobě pupínků a puchýřků v okolí úst, na dlaních rukou a na ploskách nohou. Vyrážka se může objevit také na kolenou, loktech a na hýždích. Vyrážka obvykle nesvědí, afty v ústech - často je jich velké množství a jsou velmi bolestivé.
Onemocnění obvykle probíhá mírně, délka nemoci je 7 až 10 dní.
Na snížení horečky na začátku onemocnění je možné podat:
- léky s paracetamolem - je možné je podávat od narození ve formě čípků, u starších dětí je možné podat lék ve formě suspenze,
- léky s ibuprofenem (v různé formě) - je možné je podávat až od 6. měsíce věku dítěte, nesmí se podávat dětem, které jsou dehydrované nebo zvrací,
- dítěti nikdy nepodávejte aspirin, ten může vyvolat smrtelně nebezpečné onemocnění, tzv. Reyův syndrom.
O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.
Kdy kontaktovat lékaře
Při běžném průběhu nemoci obvykle postačí, když svému lékaři jen zavoláte. Návštěva lékaře je nutná jen pokud onemocní dítě mladší 6 měsíců, nemoc má závažnější průběh než je obvyklé nebo pokud máte pochybnosti o určení nemoci.
Je možné onemocnět s ruka, noha, pusa opakovaně?
Onemocnění ruka, noha, pusa může způsobovat několik různých virů a proděláním nemoci vzniká imunita jen proti jednomu z nich. Pokud se tedy dítě později setká s jiným virem vyvolávajícím toto onemocnění, může onemocnět znovu.
Zarděnky
Zarděnky jsou infekční virové onemocnění, které má u dětí obvykle lehký průběh, ale může být velmi nebezpečné pro plod, pokud onemocní těhotná žena.
Zarděnky se šíří jako kapénková infekce, inkubační doba je dva až tři týdny1. Děti jsou infekční týden před objevením vyrážky typické pro toto onemocnění a týden poté. Nemoc se nejčastěji vyskytuje na konci zimy a v jarních měsících. Onemocnění dnes není příliš časté (např. v roce 2012 bylo u nás hlášeno 8 případů2), protože v Česku, stejně jako ve většině vyspělých zemí světa, jsou děti proti této nemoci povinně očkovány.
Příznaky zarděnek
Hlavním příznakem zarděnek je růžová vystouplá vyrážka, která se nejdříve objevuje na obličeji a krku a poté postupuje dolů na celé tělo. Vyrážka je nepříjemná, protože dítě svědí, ale naštěstí sama zmizí po dvou až třech dnech. Vyrážku mohou doprovázet příznaky podobné nachlazení - zvýšená teplota, rýma, bolest hlavy a kloubů, lehký zánět spojivek nebo nateklé uzliny (především na šíji a za ušima).
Léčba zarděnek
Zarděnky jsou lehké onemocnění, které nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu. Pokud má dítě vyšší horečku, můžete podat přípravky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu v běžném dávkování.
Kdy kontaktovat lékaře
Lékaře kontaktujte vždy, pokud máte podezření, že vaše dítě onemocnělo zarděnkami. Návštěvu si s lékařem domluvte telefonicky, abyste zmenšili riziko nákazy dalších pacientů.
Zarděnky v těhotenství
Onemocnění zarděnkami v těhotenství může způsobit u dítěte tzv. vrozený zarděnkový syndrom, který může v nejhorším případě vést až k potratu nebo k úmrtí dítěte v děloze. Při nákaze v prvním trimestru je velká pravděpodobnost vzniku vývojových vad postihujících sluch, zrak, srdce a nervovou soustavu. Pravděpodobnost vzniku vrozeného zarděnkového syndromu u dítěte záleží na tom, v jaké fázi těhotenství se těhotná žena zarděnkami nakazila. Pokud k onemocnění dojde v 1. trimestru, pak je pravděpodobnost vzniku vrozeného zarděnkového syndromu až 85 %, při onemocnění mezi 13. a 16. týdnem těhotenství je to zhruba 50 %, poté se pravděpodobnost onemocnění rychle snižuje. Onemocnění po 20. týdnu těhotenství už není považováno za rizikové.3
Očkování proti zarděnkám
Očkování proti zarděnkám je v Česku povinné od roku 1982, nejprve bylo zavedeno jen pro dívky ve věku 12 let, od roku 1986 pak pro všechny děti po 2. roce věku1. V současné době se podává jako součást tzv. MMR vakcíny, která v sobě zahrnuje očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Očkuje se ve dvou dávkách. První dávka se podává po 15. měsíci věku, druhá za 6 až 10 měsíců po podání první dávky. Očkování nazaručuje 100% ochranu před onemocněním, ale velmi výrazně snižuje jeho riziko.
Spalničky
Spalničky jsou virové onemocnění, které dnes není příliš časté, protože v Česku, stejně jako ve většině vyspělých zemí světa, jsou děti proti této nemoci povinně očkovány.
V chudých zemích patří ještě dnes spalničky mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí.1 Dříve byly spalničky obávanou nemocí pro svůj poměrně těžký průběh a možné komplikace. Nemoc postihuje zejména děti, ale onemocnět mohou i dospělí. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, inkubační doba je 7 až 18 dní2. Dítě je infekční zhruba 4 dny před a 4 dny2 po objevení vyrážky charakteristické pro toto onemocnění. Proděláním nemoci vzniká celoživotní imunita.
Průběh a příznaky spalniček
Spalničky se zpočátku projevují jako onemocnění dýchacích cest. Dítě má horečku, silnou rýmu a kašel, častý je zánět spojivek. Horečka může být velmi vysoká, až přes 40 °C, a navíc přetrvává několik dní. Dítě je obvykle velmi slabé a unavené. V ústech se objevuje vyrážka v podobě bílých teček na červeném podkladu. Po dvou až čtyřech dnech od začátku onemocnění se objevuje červená vyrážka na těle, nejprve na hlavě a krku, poté na zádech, celém trupu, rukách a nohách. Vyrážka může mírně svědit. Při výsevu vyrážku se může ještě zvýšit horečka a zhoršit kašel, objevit se může také průjem, zvracení nebo nateklé uzliny. Po několika dnech vyrážka opět mizí ve směru odshora dolů tak, jak se objevila.
Komplikace spalniček
Spalničky mohou u oslabených dětí nebo dospělých vyvolat vážné komplikace, např. zápal plic, zánět mozkových blan nebo mozku. Při vysoké horečce hrozí dítěti febrilní křeče.
Léčba spalniček
Základem léčby je klid na lůžku, podávání tekutin a lehce stravitelného jídla. Při zánětu spojivek chraňte dítě před silnějším světlem. Horečku je možné mírnit přípravky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu v běžném dávkování. Teplotu je možné snižovat také zábaly nebo omýváním vlažnou vodou ve vaně. Po vymizení vyrážky může kůže zůstat vysušená, rychlejší hojení pak můžete podpořit promaštěním kůže krémy nebo tělovými mléky.
Kdy kontaktovat lékaře
Lékaře kontaktujte vždy, pokud máte podezření, že vaše dítě onemocnělo spalničkami. Návštěvu si s lékařem domluvte telefonicky, abyste zmenšili riziko nákazy dalších pacientů. Pokud se stav dítěte zhorší, je apatické nebo naopak velmi podrážděné nebo má ztuhlý krk, vyhledejte lékařskou pomoc okamžitě.
Očkování proti spalničkám
Očkování proti spalničkám je v Česku povinné od roku 19691. V současné době se podává jako součást tzv. MMR vakcíny, která v sobě zahrnuje očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Očkuje se ve dvou dávkách. První dávka se podává po 15. měsíci věku, druhá za 6 až 10 měsíců po podání první dávky. Očkování nazaručuje 100% ochranu před onemocněním, ale velmi výrazně snižuje jeho riziko.
Pokud vaše dítě ještě nebylo očkováno a setká se s dítětem nemocným spalničkami, informujte o tom vašeho lékaře. V některých případech je možné zabránit onemocnění podáním léků posilujících imunitu (u dětí mladších 6 měsíců) nebo očkováním (u dětí starších 6 měsíců).
Šestá nemoc
Šestá nemoc je virové onemocnění, které se nejčastěji objevuje u kojenců a batolat. Výskyt u starších dětí je méně častý.
Nemoc se snadno šíří kapénkami z dýchacích cest a inkubační doba nemoci je 7 až 14 dní. Dítě je nejvíce infekční v průběhu inkubační doby a při horečce typické pro začátek tohoto onemocnění. V době po výsevu vyrážky již nákaza nehrozí.
Příznaky šesté nemoci
- hlavním příznakem nemoci je náhle se objevující vysoká horečka (nad 39 °C), která trvá obvykle tři dny a pak stejně náhle mizí. Typické pro toto onemocnění je, že děti i při takto vysoké horečce vypadají zdravě, hrají si běžným způsobem a mají chuť k jídlu. U některých dětí je ale horečka doprovázena dalšími příznaky nachlazení (lehkou rýmou, kašlem), lehkým průjmem, ospalostí nebo neklidem. Objevit se může také zduření uzlin na krku a otoky víček,
- po náhlém poklesu teploty k normálu se během několika hodin objevuje na trupu dítěte vyrážka, která se postupně šíří na krk a ramena. Vyrážka má podobu větších nebo menších růžových skrvn s neostrým ohraničením. Vyrážka může být vystouplá, ale nemusí. Při zmáčknutí postižená kůže zbledne. Vyrážka dítě nesvědí a obvykle zmizí do 24 hodin,
- u některých dětí může nemoc proběhnout i zcela bez příznaků, popř. jen s horečkami, bez výsevu vyrážky, nebo naopak je s vyrážkou, bez horečky.
I když jde obvykle o lehké onemocnění, je vhodné při výskytu vysoké horečky vždy kontaktovat lékaře, který vyloučí případná závažnější onemocnění.
Léčba šesté nemoci
Náhlý vzestup teploty na začátku onemocnění s sebou nese riziko febrilních křečí, a to zejména u kojenců. Vhodné je proto tlumit horečku léky, zábaly nebo omýváním vlažnou vodou, viz náš článek Horečka u dětí.
O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.
Molusky
Molusky jsou nakažlivé kožní onemocnění způsobené virovou infekcí, které se nejčastěji objevuje u dětí od 1 do 10 let, onemocnět však mohou i děti jiného věku či dospělí. Jediným příznakem nemoci jsou charakteristické výrůstky na kůži.
Tyto výrůstky jsou zdrojem infekce a děti by se jich tedy neměly dotýkat. Infekce se přenáší dotykem postižených míst a dítě takto může přenést virus i na hračky, oblečení či ručník, odkud je možné se také nakazit. Dítě je infekční po celou dobu výsevu molusek a inkubační doba může být od jednoho týdne až po několik měsíců. Pravděpodobnost nákazy je však spíše malá.
Jak molusky vypadají
Molusky vypadají jako malé výrůstky na kůži, barva je obvykle světle růžová nebo bílá, nahoře bývá malý důlek. Velikost molusek u dětí obvykle nepřesahuje 5 mm. Mohou se objevit kdekoli na těle. Obvykle nebolí, ani nesvědí.
Děti by si neměly molusky škrábat, ani se jich jinak dotýkat, protože si je tak mohou přenést na další části těla nebo nakazit další osoby. Při pobytu v kolektivu by měly mít molusky překryté oblečením nebo přelepené náplastí. Pobyt v sauně, koupání v bazénu či jakékoli kontaktní sporty nejsou kvůli riziku šíření infekce vhodné.
Kdy kontaktovat lékaře
K lékaři zajděte vždy, pokud se u dítěte molusky objeví. Onemocnění není nebezpečné, ale je vhodné, aby vám lékař doporučil správnou léčbu. V některých případech je vhodné chirurgické odstranění molusek nebo použití speciálních krémů. V žádném případě neodstraňujte molusky amatérsky doma, ani na ně nepoužívejte žádné masti bez porady s lékařem.
V některých případech je možné molusky nechat i bez léčby, samy od sebe obvykle zmizí za 6 až 12 měsíců.
Vše zdroj internet
Žádné komentáře:
Okomentovat