Dětské nemoci III. část

V dnešním článku si povíme o nemocech trávícího ústrojí. Tráví potíže se objevují snad u všech dětí. Jak našemu dítěti co nejlépe pomoci?

foto: zdroj internet

Nemoci trávícího ústrojí
Průjem u dětí, zácpa u dětí

Průjem u dětí
Průjem je jedno z nejčastějších dětských onemocnění. Vyznačuje se náhlou změnou charakteru a frekvence stolic.

Při průjmu jsou stolice řídké až vodnaté a objevují se velmi často. Obvykle se nejedná o závažné onemocnění, u dítěte však může snadno dojít k dehydrataci a následně až k ohrožení života dítěte. 

Příčiny průjmu

• virové infekce – jsou nejčastější příčinou průjmů u dětí, původci infekce jsou nejběžněji rotaviry, dále pak adenoviry, caliciviry, astroviry a další,
• bakteriální infekce – původcem infekce jsou v tomto případě bakterie, nejčastěji salmonely, kampylobaktery, E. coli nebo shigely,
• parazitické infekce – např. Giardia lamblia,
• otrava jídlem – např. houbami,
• vedlejší účinky léků – nejčastěji antibiotik,
• potravinové alergie – např. na mléko, sóju apod.

Průběh průjmu
Průjem vyvolaný virovou infekcí obvykle začíná náhle z plného zdraví. Na začátku onemocnění dítě obvykle zvrací, je neklidné a má zvýšenou teplotu, popř. horečku. Průjmové stolice jsou na začátku vodnaté a časté, k návratu k původnímu stavu dojde postupně během 7 až 10 dnů. Při bakteriální infekci se častěji objevuje krev ve stolici a zvýšená teplota nebo horečka trvají déle.

Kdy kontaktovat lékaře

• vždy, pokud se průjem objeví u dítěte mladšího 6 měsíců,
• pokud má starší dítě průjmové stolice každou hodinu až dvě nebo častěji,
• dítě vykazuje příznaky střední nebo těžké dehydratace,
• zvýšená teplota nebo horečka trvají déle než 24 až 48 hodin,
• ve stolici je příměs krve nebo má průjmová stolice tmavou barvu,
• zvracení trvá déle než 12 až 24 hodin,
• zvratky mají nazelenalou barvu, obsahují krev nebo vypadají jako kávová sedlina,
• dítě má vystouplé břicho,
• dítě odmítá jíst nebo pít,
• dítě má silné bolesti břicha,
• u dítěte se objeví vyrážka nebo má žlutou barvu kůže a očí,
• řídké stolice trvají déle než týden.

Léčba průjmu
Většina průjmů je způsobena virovými infekcemi, na které neexistují žádné léky. Léčba antibiotiky je nutná pouze u některých bakteriálních průjmů. Většina virových průjmů odezní sama v průběhu několika dní.

U lehčích průjmů bez teplot a příznaků dehydratace se doporučuje pouze mírná úprava stravy s omezením tučných jídel a slazených nápojů. Pokud však dítě zároveň zvrací, je vhodné podávat rehydratační roztok (např. Kulíšek) v dávkování podle návodu.

V případě těžších průjmů a zvracení jsou děti a především kojenci velmi náchylní k dehydrataci. V případě, že pozorujete u dítěte počínající příznaky dehydratace, podejte mu rehydratační roztok v dávkování podle návodu. Pokud dojde k úpravě dehydratace (průjmové stolice přitom mohou stále trvat), je možné začít s podáváním přechodné stravy (rýže, mrkvové pyré, jablečné pyré, banánové pyré, kuřecí maso, suchary a starší pečivo). Nedoporučují se příliš dlouhé hladové pauzy, které nadměrně oslabují organizmus a mohou tak prodloužit rekonvalescenci. Při rehydrataci pomocí rehydratačního roztoku se kojení nepřerušuje. U dětí krmených umělým mlékem se podávání mléka přerušuje pouze v první fázi rehydratace (obvykle v trvání 4 hodin) a následně je opět podáváno stejné mléko jako před průjmem (je možné jej připravovat ze slabého rýžového odvaru). Černý čaj, džusy, coca-cola a podobné nápoje často doporučované při průjmech nenahrazují rehydratační roztok. Slazené nápoje mohou průjem naopak zhoršovat.

Pokud se rehydratace v domácích podmínkách nedaří, je nutné navštívit lékaře, který posoudí stav dítěte a navrhne další postup, např. hospitalizaci v nemocnici, kde je stav dítěte průběžně sledován a je zde možnost podat dítěte rehydratační roztok nazogastrickou sondou nebo intravenózně.

O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.

Zácpa u dětí 
Zácpa je obvykle definována jako málo časté a obtížné (až bolestivé) vyprazdňování tuhé stolice.

U dětí jde o častý problém objevující se typicky v době zavádění příkrmů a pak ve věku mezi 2. a 5. rokem, kdy se děti učí samostatnosti. Déletrvající zácpa může být projevem jiného onemocnění, např. celiakie, onemocnění štítné žlázy či vrozených vad trávicí soustavy, ovšem daleko častěji se jedná u dětí o funkční onemocnění, kdy dítě cítí při vyprazdňování bolest a následně se snaží další vyprazdňování stolice oddalovat. Přitom dochází ke hromadění stolice ve střevě a dalšímu zhoršování stavu. V některých případech může dojít až k poškození svěrače konečníku, kdy dítě již necítí nucení na stolici a problém je nutné řešit s pomocí lékaře.

Zácpa u kojenců a batolat 
U nejmenších plně kojených dětí není zácpa obvyklá. Stolice je u kojených dětí díky složení mateřského mléka obvykle měkká a vyprazdňování snadné, i když mezi jednotlivými stolicemi může být interval i několik dní. Mnohem obvyklejší je však u plně kojených dětí vyprazdňování několikrát denně. U dětí krmených umělým mlékem dochází k zácpě častěji. Na místě je v tomto případě porada s lékařem a případně změna podávaného mléka (vhodná jsou mléka obsahující probiotika).

Zácpa se poměrně často objevuje u kojenců v době zavádění prvních příkrmů. Důvodem je zřejmě složení prvních příkrmů z potravin, které typicky zácpu způsobují, např. rýže, mrkev nebo banán, a snížení množství vypitých tekutin (mléka).

U batolat se zácpa často objevuje v době učení na nočník nebo při nástupu do školky. V tomto věku může být příčinou vzdor dítěte proti učení na nočník, stres z nástupu do školky nebo i jen nedostatek soukromí pro vykonání potřeby v jiném místě než doma.

Dietní a režimová opatření proti zácpě 

• zvýšení podílu vlákniny ve stravě – zdrojem vlákniny ve stravě je především čerstvé i sušené ovoce a zelenina, nejlépe švestky, meruňky, hroznové víno, jablka, hrušky, hrášek, zelené fazolky nebo brokolice. Z ostatních potravin jsou vhodné např. ovesné vločky nebo celozrnné pečivo. 
• omezení potravin, které typicky vyvolávají zácpu, tj. především rýže, mrkve, banánů, bílého pečiva či sladkostí (čokoláda, bonbóny), 
• zvýšený příjem zakysaných mléčných výrobků, především jogurtů, zvýšený příjem tekutin – aby byla dietní opatření účinná, je nutné zvýšit příjem tekutin, nevhodné jsou slazené nápoje a černý čaj, naopak vhodné jsou kromě vody také ovocné a zeleninové šťávy, 
• dostatek pohybu – u nejmenších kojenců cvičení nožičkami (přitahování k bříšku) a častější polohování na bříško (pod dohledem dospělé osoby), 
•  nácvik pravidelného vyprazdňování – cílem nácviku je, aby dítě začalo správně vnímat přirozené nucení na stolici a vyprazdňovalo se pokud možno pravidelně. Nejsnadnější je vyprázdnění zhruba 15 – 30 minut po jídle, nejlépe po snídani. Nácvik by měl probíhat v klidu, aby se nestal dalším zdrojem stresu pro dítě (i pro celou rodinu). 

Kdy kontaktovat lékaře 

• pokud se zácpu nedaří řešit výše uvedenými opatřeními, 
• pokud se zácpa opakuje a přidávají se další problémy (nechutenství, bolesti břicha, silná bolest při vyprazdňování apod.), 
• pokud se ve stolici nebo na prádle objeví krev. 

Farmakologická léčba zácpy (např. laxativy) by měla být vždy v rukou lékaře (pediatra či dětského gastroenterologa), který by s rodinou měl probrat postup léčby včetně dietních a režimových opatření. V některých případech je léčba dlouhodobá a může trvat i několik měsíců, než dítě překoná strach z bolestivého vyprazdňování.

Vše zdroj internet